SETKÁNÍ PĚVECKÝCH SBORŮ

Ne 19. 04. 2026 | 15:00 LD Musilka

Vstupenky v prodeji na místě.

Vystoupí:

Mužský pěvecký sbor Paniháj

Zpěvulenky z Čeloznic

Mužský sbor Dolní Dunajovice

Mužský sbor Svatobořice-Mistřín

Horňácký mužský sbor Chotár

Ženský a mužský sbor Slováckého krúžku v Brně

Mužský sbor Dolní Dunajovice

Mužský sbor  Dolní Dunajovice byl založen v r. 2001, letos oslaví

25 let od svého vzniku. Písňový repertoár sboru sestává hlavně z písní z Podluží,

ale i z jiných regionů. Činnost sboru spočívá zejména v účasti na různých folklórních akcích

v blízkém i vzdálenějším okolí. Zúčastňuje se pravidelně setkávání pěveckých sborů.

Každoročně pořádá v Dolních Dunajovicích setkání mužských sborů s názvem

,, A když dojde sobotěnka“, která se těší velkému zájmu blízkého i vzdálenějšího okolí. Letošní už 18. ročník se bude konat 4.července. Mimo jiné aktivity vydal sbor za dobu svého působení 2 CD nosiče. V současnosti má 15 členů, kteří vystupují v podlužáckých krojích.

Uměleckým vedoucím je Ladislav Bravenec.

Zpěvulenky z Čeložnice

Zpěvačky na sebe prozradily: „Jsme ženský pěvecký sbor se sídlem v obci Čeložnice.  Od roku 2010 se scházíme pravidelně každý pátek. Za rozhodnutí „zpravidelnit“ zkoušky a dát sboru nějaký řád je částečně "zodpovědný" i bývalý kyjovský děkan P. Svatopluk Pavlica, který nás od samého začátku povzbuzoval a poskytl nám mnoho příležitostí k veřejnému vystoupení. V současnosti je nás 13 zpěvaček – 5 z Čeložnic, 6 z Kostelce, 1 z Kyjova a 1 z Vlkoše. Zpíváme lidové i umělé písně, moravský folklór a duchovní hudbu. V roce 2019 jsme vydaly CD s názvem V Čeložnicích, tam je děvče.“

Zpěvulenky úzce spolupracují s mužským sborem Paniháj a cimalistou Jurou Petrů a patří k předním sborům Kyjovska. Sbormistryní je Jana Neničková.

Paniháj Moravany

Mužský pěvecký sbor Paniháj byl založen v březnu roku 2008 a jeho činnost je v mnohém navázána na vinařský kraj. První zkouška se konala ve vinném sklepě  9. 3. 2008 u Dufků. Jméno sboru je odvozeno od názvu vinařské tratě – hory na úpatí Chřibů.
Sbor má aktuálně 20 členů z dědin Moravany, Kameňák, Čeložnice a Hýsly.
Sbor zpívá o víně a o lásce, také o vojně nebo o jiných událostech v životě. Základem repertoáru jsou lidové písně hlavně z Kyjovska. Sbor pravidelně zkouší v Kulturním domě v Kyjově. V letním období chlapci rádi zpívají venku u sklepů na místě, které pojmenovali "Panihájplac".
Věkový  průměr sice není nejnižší, ale o to je kádr kvalitnější.  Sbor aktivně vystupuje, za dobu své existence má za sebou mnoho veřejných vystoupení nejen v regionu Kyjovska, ale i po celé republice. Jeho zpěv můžeme dokonce uslyšet ve známé divadelní hře „Pražáci na vinařských stezkách“, kterou mají ve svém repertoáru  hýselsští ochotníci.
Vedoucím sboru je Jan Zbořil a uměleckým vedoucím Tibor Skalka. Sbor dlouhodobě spolupracuje s žijící legendou Kyjovska Jurou Petrů.

Mužský sbor Svatobořice – Mistřín

Sbor byl založen v roce 1984 z bývalých členů folklórních krúžků a souborů ze Svatobořic – Mistřína. Zpěváci se věnují především zpěvu písní z původních obcí Svatobořice a Mistřín a nejbližšího okolí Kyjova. Dávají důraz na kvalitní a původní provedení písní a snaží se objevovat a uvést do života i starší skladby zapsané dříve do zpěvníků.

 Součástí činnosti je také spolupráce s místními folklórními soubory, které usilují o udržení tradic v obci, jako jsou fašanky, dožínky, vinobraní, hody a ostatní. Kromě místních akcí se sbor zúčastňuje také národopisných slavností, např. Slováckého roku v Kyjově, Národopisného festivalu Milotice, vinobraní v Bzenci a podobně. Během roku navštěvuje celou řadu setkání pěveckých sborů v rámci Slovácka.  Kromě tradičních lidových písní má ve svém repertoáru také řadu „pěsniček“ od zakládajícího člena Jaromíra Měchury, který složil řadu dnes již zlidovělých písní. Sbor vystupuje v tradičním lidovém kroji, na jehož krojové čistotě si opravdu zakládá. Zpívá zpravidla jen s doprovodem houslí uměleckého vedoucího Jožky Varmuži, nebo také spolu s cimbálovými muzikami z okolí, jako je Varmužova cimbálová muzika nebo Cimbálová muzika z Milotic. Několikrát sbor vystoupil ve společném programu i s brněnským BROLNem. Snahou zpěváků je nejenom posluchače pobavit, ale také jim národopis představit v jeho původní formě. 

Horňácký mužský sbor Chotár

Horňácký mužský pěvecký sbor Chotár je folklórní mužský sbor z oblasti Horňácka na jihovýchodní Moravě, spojený s tradicí lidového zpěvu tohoto regionu. Sbor složený z vynikajících zpěváků Horňácka je činný ve Velké nad Veličkou a okolních obcích,

zaměřuje se na horňácké lidové písně a tradiční mužský sborový zpěv, vystupuje na folklórních slavnostech, setkáních mužských sborů a kulturních akcích nejenom na Slovácku.

Sbor zpívá především tradiční písně z Horňácka, například: „Chvala Bohu, že sem sa narodil“, „Čí to lúčka nekosená“,„Fašanku, fašanku“,„Ked sme šli na hody“

Tyto písně se objevují také na nahrávkách s horňáckými cimbálovými muzikami. Tradiční zpěv na Horňácku je většinou bez hudebního doprovodu nebo jen s cimbálovou muzikou. Tento styl patří k typickým znakům folklóru oblasti Horňácka, kde mají mužské sbory dlouhou tradici a vystupují například na Horňáckých slavnostech ve Velké nad Veličkou, v Hrubé Vrbce a Kuželově.  

Tonda Vrba dodává: „Sbor založil pred 25 lety roky Veličan Tonda Vrba, který je zároveň organizačním vedoucím. Po umělecké stránce ho vede dochtor němých tvárí Jiří Miškeřík z Hrubé Vrbky. Sbor zpivá v maximálním počtu 8 zpěvákú a určitou raritou je, že je složený převážně ze sólistú z různých míst Horňácka, z Velké nad Veličkou, Javorníku, Lipova a Hrubé Vrbky. Jeho repertoár se skládá od sedláckých po táhlice výhradně z regionu. 

Převážně spolupracuje s horňáckou muzikou Kubíci a muzikou Petra Galečky. Jejich hlasy jsou zaznamenány na 4 cédečkách s těmito muzikami.“

Mužský pěvecký sbor a Ženský pěvecký sbor Slováckého krúžku v Brně

Tato dvě tělesa jsou nedílnou součástí (dnes již takřka 120-ti letého) Slováckého krúžku v Brně. Slovácký krúžek v Brně patří k nejstarším folklórním spolkům v České republice. Vznikl již v roce 1908 jako volné sdružení studentů z Moravského Slovácka a i v současnosti tvoří jeho jádro mladí lidé, přijíždějící z Moravského Slovácka do Brna za studiemi. Krúžek, který  je de jure spolkem, reprezentuje a šíří  lidovou kulturu Moravského Slovácka, známého bohatými a dodnes živými folklórními tradicemi, rozmanitostí a barevností lidových krojů, prostřednictvím různých vystoupení, vzdělávacími akcemi a veřejnými besedami u cimbálu. Pěvecké sbory krúžku se utvořily z části bývalých tanečníků doplněných zájemci o lidovou píseň Moravského Slovácka. Historie sborů počala v 70. letech vytvořením společné pěvecké platformy pod vedením Antonína Bartošíka, která se později rozdělila na mužskou a ženskou část. Tak vznikly tyto dva sbory, kde muži zůstali pod vedením Antonína Bartošíka a žen se ujala Justina Konečná, po níž vedení převzala nynější umělecká vedoucí Yvona Janošíková.  Pro úplnost je třeba zmínit další již zesnulé vedoucí  mužského sboru Jana Beránka a Josefa Donného.

Sbory též spolupracovaly s takovou legendou, jako byl např. Dušan Holý. V současnosti vede mužský sbor Josef Pokorný, který je též primášem cimbálové muziky krúžku. Repertoár mužského i ženského sboru zahrnuje lidové písně z celého Slovácka od Podluží přes Kyjovsko až po Horňácko, ale nevyhýbá se i písním z Brněnska či Hanáckého Slovácka. S ohledem na regionální různorodost jednotlivých členů sborů jsou používány kroje z různých oblastí dle toho, z které oblasti ten či onen člen pochází, i když většina krojů je horňáckých.